Banner 2

Žeryka jsme s bratrem měli, když nám bylo tak pět a osm let. Já byla starší. Bylo velikonoční ráno a on se kolem nás stále motal a snažil se ukořistit také kus hodovačky. Strhla se ale honička, protože mi mu je pochopitelně nechtěli dát. On, ještě tehdy malé štěně, ale nedával pozor a spadl do velké díry. Zachránila ho tehdy až veterina praha 10 , na kterou s ním tatínek rychle odjel. Měl tenkrát zlomenou nožičku, ale dneska je mu pět a je úplně zdravý.

Měli jsme jí z ruky

Když má někdo veterinu dvacet kilometrů od svého domu, je to docela problém. Nejde o preventivní prohlídky a o plánovaná očkování. Jde o nenadálé a překvapivé situace, které se nedají předvídat. Stejně jako když se nám stalo, že našeho pejska štípla do jazyku vosa. Naštěstí mě můj instinkt velmi rychle dovedl k myšlence zkusit mu dát prášek proti alergii, který dávám mému synovi a který bere i můj přítel. Nemuselo to zabrat, ale zabralo to.

Náš první pes Žeryk
Ohodnoťte příspěvek
jipro-15-970x90.jpg