Žeryka jsme s bratrem měli, když nám bylo tak pět a osm let. Já byla starší. Bylo velikonoční ráno a on se kolem nás stále motal a snažil se ukořistit také kus hodovačky. Strhla se ale honička, protože mi mu je pochopitelně nechtěli dát. On, ještě tehdy malé štěně, ale nedával pozor a spadl do velké díry. Zachránila ho tehdy až veterina praha 10 , na kterou s ním tatínek rychle odjel. Měl tenkrát zlomenou nožičku, ale dneska je mu pět a…